V Česku se mnoho důchodců potýká s nízkými starobními důchody. Přibližně 250 tisíc jich pobírá méně než 16 000 Kč měsíčně, přičemž 63 tisíc z nich dostává dokonce méně než 12 000 Kč. I když tyto částky mohou být obtížné na pokrytí základních potřeb, příčina nízkých důchodů není vždy stejná. Často hrají roli jak systémové faktory, tak osobní rozhodnutí jednotlivců během jejich pracovního života.
Kontext důchodového systému
Tuzemský důchodový systém je ve své podstatě solidární a do určité míry potlačuje zásluhovost za vyšší odvody. Lidé, kteří celý život pobírali nízké mzdy, mohou dostat důchod blízký jejich původnímu čistému příjmu. Například zaměstnanec s osobním vyměřovacím základem 19 000 Kč a 45 lety pojištění bude pobírat důchod 17 225 Kč, což znamená, že nízký příjem nemusí nutně vést k dramaticky nízkému důchodu.
Na druhé straně nízké důchody často odrážejí nedostatečné odvody během aktivního života. Tento problém se týká především živnostníků, pracovníků na dohodu a dalších osob, které si neodváděly dostatek sociálního pojištění.
Důchody a samostatně výdělečně činné osoby (OSVČ)
Živnostníci historicky odváděli na sociální pojištění výrazně méně než zaměstnanci. Sociální pojištění OSVČ se vypočítává z 50 % daňového základu, což často vede k nízkým odvodům. Tento přístup byl v 90. letech podporován jako nástroj k rozvoji podnikání, ale výsledkem je, že generace prvních podnikatelů nyní čelí důchodům hluboko pod průměrem. Ačkoli současná vláda zvýšila minimální odvody pro OSVČ, mnohým tato změna již nepomůže, protože do důchodu odcházejí s nízkou základnou.
Dohody o provedení práce a další šedé zóny
Riziko nízkého důchodu se týká také lidí pracujících na dohody o provedení práce. Pokud nejsou odváděny sociální odvody, tyto roky se nezapočítávají do pojištění. Česko má přibližně 850 tisíc lidí na dohodách, přičemž většina z nich tyto smlouvy udržuje déle než rok. To naznačuje, že nejde jen o příležitostné přivýdělky, ale o pravidelný zdroj příjmů bez odpovídajícího sociálního zajištění.
Péče o blízké a její dopad
Další skupinou ohroženou nízkými důchody jsou pečující osoby. Tito lidé, často ženy, věnují významnou část života péči o nemocné nebo nemohoucí blízké. V takových případech často nezvládají pracovat na plný úvazek, nebo nepracují vůbec. Současná pravidla jsou vůči těmto osobám nespravedlivá, což může vést k finančním problémům ve stáří.
Od roku 2023 zavedlo Česko tzv. „výchovné“ za děti, což mírně zlepšuje situaci. Připravovaná důchodová reforma by měla zahrnout fiktivní vyměřovací základ, který umožní započítání průměrné mzdy za dobu péče o děti nebo nemocné osoby. Tento krok má potenciál zmírnit finanční nespravedlnost vůči pečujícím lidem.
Osobní odpovědnost a plánování
Nízký důchod není vždy výsledkem systémového selhání. Mnoho důchodců doplácí na vlastní rozhodnutí – ať už šlo o dlouhodobě minimální odvody, práci v šedé zóně, nebo předčasný odchod do důchodu. Pravidelné a odpovídající odvody během aktivního života jsou klíčové pro zajištění finanční stability ve stáří.
Jak zlepšit situaci?
- Informovanost: Lidé by měli znát důsledky nízkých odvodů a pracovat na optimalizaci svého pojištění.
- Podpora pečujících osob: Reformy by měly pokračovat v oceňování péče o blízké, například prostřednictvím fiktivního vyměřovacího základu.
- Sledování odvodů: Zaměstnanci by měli kontrolovat, zda jejich zaměstnavatel odvádí pojištění, a podnikatelé by měli zvážit vyšší odvody.
